Nutrie

Prosíme, nekrmte nutrie!!

Nutrie říční je známá též jako vodní krysa

nebo řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický nebo koypu. Jde o velkého hlodavce.

Nutrie pochází z Jižní Ameriky, kde má své přirozené nepřátele – na hlodavci si rádi smlsnou aligátoři, velcí hadi i orli. Jenže v Evropě, kde je takových dravců minimum, dochází k jejich rychlému populačnímu růstu. V současné době se tak tato zvířátka vyskytují ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii.

Živí se kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů.

Bohužel se vydávají i dál od břehů a likvidují zeleninové záhrádky.

Potravu si nutrie dokáže přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu.

Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky.

Velikostně se nutrie nacházejí přibližně mezi ondatrou a bobrem - tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 cm, ocas je dlouhý 30-45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Jsou to společenská zvířata a někdy žijí ve velkých koloniích. Kde se rychle množí. Samice mohou vrhnout dvakrát až třikrát do roka, z jednoho vrhu může být pět až sedm mladých.

Zvíře, které má dobrou výživu a dobré podmínky, tak velice rychle pohlavně dospívá a vrhy pak měly velký počet mláďat. 

Odborníci lidem radí, aby dodržovali základní hygienická pravidla a aby se vyhýbali přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Pokud hlodavec člověka kousne nebo škrábne, je vhodné vyhledat lékaře.